prejsť na úvodnú stránku

Inštruktážne kurzy

Na inštruktážne kurzy sa môžete prihlásiť v rámci registračného formulára pod samostatným tlačidlom „Inštruktážne kurzy“. Stačí kliknúť na dané tlačidlo a vybrať si vami zvolené kurzy.

Anotácie k jednotlivým inštruktážnym kurzom zobrazíte kliknutím na ich názov.

streda 18. 9. 2024

13:00–13:45

INŠTRUKTÁŽNE KURZY

Zábrodský M., Lukeš P., Votava M. (FN Motol Praha)

Diagnostika a terapie onemocnění hrtanu zažívají v posledních letech významný pokrok díky moderním optickým diagnostickým metodám. Paralelně s tím dochází k významnému posunu v možnostech terapie některých onemocnění v lokální anestezii a v ambulantním režimu. Zejména využití angiolytických laserů umožnilo přesun ošetření papilomů, cyst, polypů a dalších povrchových slizničních lézí do ambulantního prostředí. Tento kurz prezentuje praktické zkušenosti, typy a triky spojené s touto formou terapie. Kurz bude strukturován do tří částí: 1) anestezie pacienta a bezpečnost provedení výkonu, 2) indikace použití angiolytických laserů, nastavení laserů a typy jejich interakce s tkání, a 3) příklady konkrétních situací, kde byly angiolytické lasery úspěšně využity. Tímto způsobem se náš kurz zaměřuje na komplexní přístup k moderním terapeutickým postupům v oblasti onemocnění hrtanu.
 

Fík Z., Vlasák A. (FN Motol Praha)

Počátky sporů o právo operovat pacienta s vestibulárním schwannomem (VS) se datují do poloviny 20.století. Ve skutečnosti je ráciem přístupu k pacientovi snaha o poskytnutí nejlepší dostupné péče. Z tohoto pohledu se jeví jako smysluplná plnohodnotná spolupráce neurochirurga a otorinolaryngologa a to nejen v samotné chirurgii, ale i v perioperační péči a dokonce i v péči o pacienty řešené konzervativně.

Nedílnou součástí kvalitní péče o pacienta s VS je spolupráce s obory neurologie, oftalmologie, foniatrie, genetika, radiologie, onkologie, psychologie, neurofyziologie, klinické inženýrství atd.

Cílem instruktážního kurzu je představit nejen koncept a výsledky rovnocenné spolupráce otorinolaryngologa a neurochirurga v péči o pacienta s vestibulárním schwannomem, nýbrž i zapojení a koordinaci dalších odborností, bez kterých nelze kvalitních výsledků dosáhnout. Výstupem by měl být algoritmus diagnostiky a léčby vestibulárního schwannomu ve Fakultní nemocnici v Motole.
 

Staníková L., Kántor P., Komínek P. (FN Ostrava)

Recidivující záněty slinných žláz vzniklé při obstrukci vývodového systému žlázy představují častá onemocnění, se kterými se setkává ORL lékař v běžné klinické praxi. Sialendoskopie je pokládaná za účinnou vyšetřovací metodu, kterou lze příčinu obstrukce ve vývodu žlázy diagnostikovat a následně i léčit. Autoři prezentují své zkušenosti s provedením přibližně 600 sialendoskopií v průběhu 15 let. Kurz je určen každému ORL lékaři, který se problematikou nemocí slinných žláz zabývá nebo chce získat základní informace o možnostech, výhodách a limitech sialoendoskopie.

Kurz obsahuje:

  1.  Indikace a provedení vyšetření, instrumentárium: představení základní anatomie, indikací k provedení výkonu, seznámení se s přípravou pacienta a instrumentária, rozbor úskalí samotného výkonu i možných komplikací.
  2.  Diagnostická sialoendoskopie: zhodnocení a interpretace lokálního nálezu ve vývodu žlázy.
  3.  Terapeutická sialoendoskopie: možnosti endoskopické léčby obstrukce vývodu slinné žlázy při jednotlivých lokálních nálezech, příklady využití mikroinstrumentária.
  4.  Kazuistická sdělení konkrétních případů opakujících se zánětů slinných žláz s analýzou celého diagnosticko-terapeutického postupu.

Cílem instruktážního kurzu je představit komplexní baterii diagnostických čichových testů. Psychofyzikální testování čichu je zlatým standardem v každodenní klinické praxi. Mezi rutinní psychofyzikální metody řadíme test parfemovaných fixů (OMT), Sniffin‘Sticks test: práh, diskriminace, identifikace (TDI) a UPSIT. Objektivní olfaktometrické metody jsou potřebné při problematické spolupráci subjektů při psychofyzikálních testech. Je to například u osob s neurodegenerativními poruchami, u dětí nebo v oblasti mediko-legální problematiky a u traumatických poruch čichu. U čichových evokovaných potenciálů (OERPs) je využíván klinický olfaktometr. Princip metody je založen na prezentaci odorantu pomocí speciálního zařízení v nosní dutině pacienta a registraci mozkové odpovědi pomocí elektroencefalografie na čichové/trigeminální podněty. OERPs představují elektrofyziologickou techniku k posouzení změn čichových funkcí a k objektivnímu posouzení integrity čichové dráhy. Výhodou OERPs je menší zkreslení než u psychofyzikálních čichových testů. Absence OERPs je silným prediktorem přítomnosti čichové dysfunkce. Objektivní olfaktometrie má potenciál pro budoucí výzkum čichu.

Podpořeno projekty MO 1012 a NU 22-09-00493.
 

14:00–14:45

INŠTRUKTÁŽNE KURZY

Doležal P., Mačaj M. (Nemocnica svätého Michala, Bratislava)

Úvod. Blefaroplastika patrí medzi najčastejšie chirurgické výkony v faciálnej plastickej chirurgii. Okrem kozmetickej indikácie sa môže robiť aj zo zdravotných dôvodov, ktorými sú nadbytok kože a tukového tkaniva na horných mihalniciach spôsobujúci zrakovú únavu až zúženie zrakového poľa.

Materiál. Sledujeme indikácie a výsledky chirurgickej korekcie v súbore 94 pacientov. 64 má indikáciu prevažne estetickú. 30 prevažne zdravotnú

Metódy. Na korekciu horných mihalníc sa používa klasická metóda resekcie pásika kože s identifikáciou a odstránením časti podkožného tukového tkaniva a hlbokého tukového tkaniva z orbity pod m. orbicularis. Pre blefaroplastiku dolných mihalníc sa používa prístup z rezu pod okrajom dolnej mihalnice.

Výsledky. Funkčné aj estetické výsledky bývajú dobré, ale ťažko ich objektivizovať, či štandardizovať. Obávané komplikácie akými sú, ektropium dolnej mihalnice, ptóza hornej mihalnice, hematóm v orbite, sa pri pozornej chirurgickej technike nevyskytujú.

Záver. Blefaroplastika pri dodržaní plánovaného chirurgického postupu a jemnej preparačnej technike máva dobré estetické aj funkčné výsledky.
 

Profant M., Varga L., Kabátová Z., Sláviková K. (LF UK a UN Bratislava)

V inštruktážnom kurze sa autori budú zaoberať všetkými aspektmi otosklerózy. Audiologické vyšetrenia a otoskopický nález smerujú k vyjadreniu podozrenia na otosklerózu. CT zobrazenie podporí predpokladanú diagnózu. Explorácia bubienkovej dutiny potvrdí fixáciu strmienka. Samostatnou časťou je chirurgický výkon pri otoskleróze, riešenie jednostrannej otosklerózy a riešenie pokročilej otosklerózy, ktorá vedie v niektorých prípadoch až ku kochleárnej implantácii. Z difernciálno-diagnostického hľadiska sú zaujímavé stavy, ktoré napodobňujú otosklerózu. Zvláštnou skupinou sú revízne výkony pri nepriaznivom bezprostrednom výsledku výkonu alebo pri zhoršení priaznivého výsledku s odstupom času. Autori budú prezentovať výsledky z ich pracoviska a návrhy pre prax.
 

Otorea je definována jako přítomnost sekrece (výtoku) z ucha, nejčastěji je patrna v zevním zvukovodu. Sekret může být produkován v zevním zvukovodu, středním a vnitřním uchu, vzácně v jiných částech spánkové kosti nebo nitrolebí. Podle charakteru lze rozlišit sekret: serózní, hlenovitý, hnisavý, hemoragický, vodnatý, zapáchající a další. Sekreci lze dělit dle časového hlediska: na intermitentní a trvalou; dle množství sekretu na mírnou a profuzní; dle konzistence: na vločkovitou, šupinatou, vazkou a gelatinózní. Sekreci můžeme popisovat také dle barvy.

Výtoky z ucha jsou hodnoceny dle lokalizace vlastního onemocnění a etiologie. V zevním zvukovodu jsou popsány: ušní maz, záněty, nádory, kongenitální píštěle, stenózy a úrazy, ve středním uchu: záněty, cévní anomálie a nádory, ve vnitřním uchu: perilymfatická píštěl a píštěl labyrintu. Z nitrolebí se může objevit v zevním zvukovodu krev nebo likvor při kraniotraumatech, nádorových onemocněních či iatrogenním poranění.

V jednotlivých částech je vždy kladen důraz na praktickou stránku, která je důležitá především z pohledu ambulantního ORL lékaře.
 

Haring J. (FN Trnava), Korim Ž. (FN Trnava & LF UK a UN Bratislava), Tedla M. (LF UK a UN Bratislava)

Laryngeálna dystónia je neurologické ochorenie, ktoré sa prejavuje abnormálnym, repetitívnym pohybom rôznych skupín laryngeálnych svalov. Symptómy sú napätý, dyšný hlas a zlomy v hlase. Niektoré laryngeálne dystónie môžu narušiť aj dýchanie a prehĺtanie. Sú charakteristické zvýrazňovaním ťažkostí v psychicky vypätých situáciách a tzv. "task specificity", čo znamená selektívne narušenie hlasu pri reči, ale nie pri speve a vegetatívnej vokalizácii (smiech, kašeľ). V diferenciálnej diagnostike je jednou z hlavných metód videoendoskopické vyšetrenie, ktorú realizuje ORL špecialista a laryngeálna elektromyografia, ktorá je v kompetencii neurológa. Súčasťou diagnostického procesu je klinický logopéd, ktorý hodnotí hlasový výkon pacienta a realizuje podpornú hlasovú terapiu. Hlavnou metódou riešenia laryngeálnej dystónie je aplikácia botulotoxínu, chirurgická liečba a klinickologopedická terapia.

Keďže toto ochorenie je pomerne raritné, neexistujú štandardné protokoly diagnostiky a liečby. Cieľom inštruktážneho kurzu je predstaviť typy laryngeálnych dystónií, ich ORL prejavy a prezentovať diagnostický a liečebný proces, ktorý autori využívajú v manažmente pacientov v klinickej praxi.
 

 

štvrtok 19. 9. 2024

08:00–08:45

INŠTRUKTÁŽNE KURZY

Almaši M. (Východoslovenský onkologický ústav, Košice), Sýba J. (FN Motol Praha)

Inštruktážny kurz je venovaný skúsenostiam s ultrasonografiou na ORL oddelení Východoslovenského onkologického ústavu, a.s. v Košiciach a ORL klinike FN Motol. Obsahuje základné informácie, technické podmienky, indikácie a možnosti využitia, ako aj postup pri usg vyšetrení. Zaoberá sa hodnoteniu normálnych nálezov a zaujímavých kazuistík, a tiež využitiu usg navigovanej FNAB alebo core cut biopsie (CCB).
 

V současné době je kladen stále větší důraz na časnou a efektivní rehabilitaci sluchu. U pacientů s převodní nebo kombinovanou vadou sluchu, kde již není možné práh sluchu ovlivnit kofochirurgickým výkonem nebo korekcí konvenčním typem sluchadel, je indikováno řešení systémy pro kostní vedení. Vyhodnocení efektu BAHD (bone anchored hearing device) je také zásadní součástí indikačního algoritmu u kandidátů, kteří směřují ke kochleární implantaci při jednostranné hluchotě a část těchto pacientů si dokonce procesor pro kostní vedení zvolí jako preferovanou metodu.

S vyvíjejícími se technologiemi se mění a posouvají i možnosti v oblasti systémů určených pro kostní vedení, které můžeme našim pacientům nabídnout. Problematika bude demonstrována na konkrétních klinických případech. Cílem kurzu je komplexní shrnutí celého procesu od indikace přes chirurgické řešení, fitting a následnou péči.

Práce byla podpořena grantem NU21-08-00280.
 

Pokorný K. (Pardubická nemocnice), Vodička J. (Pardubická nemocnice a Univerzita Pardubice), Reva D. (Pardubická nemocnice)

V posledních letech stále klesá frekvence některých drobných invazivních výkonů prováděných v ORL ambulanci, které ale je stále nutné počítat za základní ORL výkony a mívají přínos v diagnostice či léčbě ORL nemocí. Cílem instruktážního kurzu cíleného především na začínající ORL lékaře je shrnout indikace, kontraindikace, provedení a komplikace těchto výkonů. Řešena bude problematika paracentézy, punkce čelistní dutiny a ošetření peritonzilárního prostoru punkcí či incizí.
 

Vodička J. (Pardubická nemocnice a Univerzita Pardubice), Dvořák L. (Pardubická nemocnice)

Cílem instruktážního kurzu je podat vlastní zkušenosti s rekonstrukcí zadní horní stěny zvukovodu a s obliterací trepanačních dutin u středoušních výkonů. Využita bude především peroperační obrazová dokumentace.

Úvodem bude zmíněna indikace k obliteracím a příprava před operací. Hlavní část pak bude věnována technice odběru kostních štěpů (bone chips) pro rekonstrukci zvukovodu a technice odběru bone paté k obliteraci trepanační dutiny. Důraz bude kladen na pečlivou rekonstrukci zadní a horní stěny zvukovodu pomocí chrupavky a kostních štěpů. Postup při samotné obliteraci trepanační dutiny bude uveden jak s využitím bone paté, tak s bioaktivním sklem (BonAlive). Uvedeny budou výhody i nevýhody využití různých materiálů. K zajištění hojení je nutná i kvalitní pooperační péče. Závěrem pak budou prezentovány kazuistiky a soubor operovaných nemocných, především pak výsledky hodnotící kvalitu života a sluchových zisků.
 

16:55–17:40

INŠTRUKTÁŽNE KURZY

V návaznosti na vzestup incidence refluxní choroby jícnu stoupá i incidence mimojícnových projevů refluxní choroby jícnu (EERCH). Mimojícnové projevy refluxní choroby jícnu jsou etiologickým faktorem či spolufaktorem řady symptomů a onemocnění v ORL oblasti. Jedná se o nadměrnou produkci hlenu v horních cestách dýchacích, chronický kašel (souvislost s RCHJ je odhadován na 20 %), chrapot, dysfonie (porucha kmitání blanité části sliznice hlasivek), kontaktní granulom (porucha chrupavčité části hlasivek), bolesti v krku, pocit cizího tělesa v krku (globus), tzv. zadní rýma (postnasal drip). Předpokládá se rovněž, že i na sliznice vzdálenějších oblastí má vliv aerosolový reflux (recidivy rinosonusitidy a chronická sekretorická otitida).

Proto je důležitá diagnostika mimojícnových projevů refluxní choroby jícnu prováděná otorinolaryngology.

Instruktážní kurz si klade za cíl přinést přehled možností diagnostiky EERCH v ordinaci ORL (Pep test, 24hodinová monitorace orofaryngeálního pH, 24hodinová dvoukanálová jícnová impedance), jejich praktické ukázky a srovnání metod v diagnostice ORL onemocnění.
 

Mačaj M., Doležal P. (Nemocnica svätého Michala, Bratislava)

Bez ohľadu na veľkosť a charakter patológie v prínosových dutinách, dobrý predoperačný plán a dobrá znalosť anatomických pomerov konkrétneho pacienta je základom na dobrý operačný a pooperačný výsledok. Anatomické variácie PND a operačný plán musí byť takpovediac ušitý individuálne na každého pacienta. IC kurz je zameraný na prípravu pacient od prvého ambulantného nálezu pri prvej vizite pacienta na rhinologickej ambulancii, cez farmakologickú prípravu, náš CT sinus check-list dôkladnejšie vyhodnotenie tzv. "CLOSE" check up CT PND ( Cribriform plate, Lamina papyracea, Onodi cell, Sphenoid sinus pneumatization, a Ethmoidal artery), predoperačná a perioperačná príprava pacienta a postoperačné vizity pacientov po FESS. Tento Check list je doplnený o jednotlivé case reporty, CT zobrazenia a videa z operácií na našej ORL klinike, ktoré zdôrazňujú dôležitosť stanovenia predoperačného plánu. motto IC kuru: begin with the end in Your mind!
 

V posledních 10ti letech pozorujeme výrazný nárust postižení krční uzlin v dětském věku tzv. mykobakteriální lymfadenitidou – infekční zánětlivá onemocnění uzlin způsobená netuberkulózními typy mykobakterií, zejména Mycobacterium avium complex (MAC). V roce 2010 bylo v ČR zrušeno povinné očkování proti tuberkulóze, což považujeme za jeden z hlavních důvodů nárustu incidence tohoto onemocnění.

Hlavním cílem instruktážního kurzu je komplexní přehled dané problematiky. Jedná se hlavně o rozbor klinických příznaků, specifických metod detekce (PCR, kultivace), jednotlivé možnosti řešení vč. chirurgických technik a v poslední řadě i světový trend v této problematice. Vzhledem k rozsahu našeho souboru bude k dispozici celá řada jednotlivých kazuistických sdělení včetně kompletní obrazové dokumentace.
 

Během posledních dekád pozorujeme nárůst počtu těžkých stenoz dýchacích cest u dětí. Významné pokroky v neonatologii zásadně snížují mortalitu u předčasně narozených dětí. Dlouhodobé endotracheální intubace, malatické změny a kombinované vady však často vedou k těžkým dyspnoickým stavům. Stenozy dýchacích cest a jejich řešení tak tvoří nezanedbatelnou část činnosti pediatrických pracovišť včetně urgentních provozů s multioborovými přesahy. Respirační selhání je u dětí nejčastější příčinou srdeční zástavy. Specifická problematika vyžaduje specializovanou multioborovou péči, ideálně centralizovanou. Cílem kurzu je podat přehled současných postupů včetně indikací k endoskopickým nebo chirurgickým řešením. Na konkrétních kazuistikách vrozených i získaných stenoz budou prezentovány soudobé techniky, možnosti využití stentů, dilatací nebo otevřených postupů.
 

 

piatok 20. 9. 2024

08:30–09:15

INŠTRUKTÁŽNE KURZY

Nekrotizující zánět zvukovodu je vzácné, ale i v dnešní době závažné onemocnění zevního zvukovodu a kostí baze lební – osteomyelitida. Nejčastějším patogenem je Pseudomonas aeruginosa a postiženi jsou zejména diabetici, nebo jinak imunosuprinovaní pacienti vyššího věku. Klinické projevy jsou úvodem podobné externí otitidě: pocit plnosti, bolest a hnisavý výtok z ucha. Při progresi nemoci postupně narůstá intenzita otalgie, přičemž závažnost obtíží není často úměrná nálezu ve zvukovodu. Pacienti jsou tak neadekvátně dlouho vedeni a léčeni pod diagnózou "běžného" zánětu zvukovodu, čímž nemoc progreduje a dochází k rozvoji jednoho z hlavních příznaků, a to parézy hlavového (vých) nervu (ů). Včasné zahájení intenzivní antimikrobiální léčby je přitom klíčové pro prognózu pacienta.

Autoři uvádí přehled patofyziologie, diagnostiky a léčby nekrotizujícího zánětu. V jednotlivých kazuistikách jsou uvedeny příklady variabilního průběhu nemoci se zaměřením na důležitou součást managementu u pacientů, a to monitoraci odpovědi na terapii a následné sledování pacientů pomocí zobrazovací metody – scintigrafie.
 

Ševčík M. (Nemocnice Třinec), Jurovčík M. (FN Motol Praha), Fořt T. (FortMedica s.r.o., Praha)

Využití plazmové koblace při léčbě adenoidní vegetace a patrových mandlí je alternativou, která se stává stále dostupnější a atraktivnější. Na instruktážním kurzu chceme sdílet naše praktické letité zkušenosti s použitím koblátoru, vysvětlit základní principy a indikace k jeho použití, a také využít čas ke krátké demonstraci a videoprezentaci jednotlivých operačních výkonů.

Plazmová koblace se u nás používá zejména k provedení adenoidektomie, tonzilotomie a intrakapsulární tonzilektomie, nově máme i zkušenosti s provedením extrakapsulární tonzilektomie. Hlavními výhodami jsou minimální krvácení a přehlednost operačního pole. Naopak nevýhodou je delší křivka učení a cena jednorázové sondy.
 

Klačanský J. (LF UK a UN Bratislava)

Rady, ako sa vyhnúť neúspechu a zlepšiť pooperačné anatomické i funkčné výsledky.

Ako to robím ja.

V bohate dokumentovanej prezentácii sa poukazuje na chyby, ktoré znižujú percento dobrého anatomického hojenia a výsledného pooperačného sluchu. Autor predkladá výsledky svojich dlhoročných skúseností s rekonštrukciou blanky bubienka a reťaze sluchových kostičiek ako aj s chirurgickou liečbou pri otoskleróze.
 

Košľabová E., Mrázková L., Nestávalová H., Sýba J. (FN Motol Praha)

Porucha polykání (dysfagie) je velmi závažný symptom, jehož příčinou může být celá řada organických patologií, případně může vznikat na podkladě neuromuskulární dysfunkce. V důsledku dysfagie dochází k dehydrataci, malnutrici a sekundárně k rozvoji aspirační pneumonie. Celkově se tak velmi nepříznivě promítá do zdravotního stavu pacienta a má významný vliv na kvalitu života.

Neurogenní dysfagie se vyskytuje u různých neurologických diagnóz. Někdy bývá dokonce prvním příznakem závažného komplexního onemocnění (např. MND) a při správné interpretaci může významně urychlit stanovení diagnózy. Velmi významná je tato problematika i u seniorní populace, kde bývá často přehlížena.

Bezpečné, dobře tolerované metody dostupné pro diagnostiku neurogenní dysfagie jsou FEES společně s VFS. Jsou důležitým a spolehlivým diagnostickým nástrojem při hodnocení závažnosti dysfagie a rizika aspirace. Umožňují validní vyšetření v rámci velmi heterogenní populace neurologických pacientů.

Cílem instruktážního kurzu je komplexní shrnutí problematiky neurogenní a funkční dysfagie z pohledu ORL lékaře, rehabilitačního lékaře a klinického logopeda.
 

 

Aktualizované 18. 6. 2024.
Zmena v programe vyhradená.

TECHNICKÝ SEKRETARIÁT KONGRESU
GUARANT International spol. s r.o.
Českomoravská 19, 190 00  Praha 9
Telefón: +420 284 001 444
E-mail: orl2024@guarant.sk | Web: www.guarant.sk


© 2023–2024 GUARANT International spol. s r. o.